Day #65

13. února 2018 v 23:34
(pinterest.com)

DAY #65

SNÍDANĚ: cornflaky s mlékem
SVAČINA: -
OBĚD: -
SVAČINA: -
VEČEŘE: Ovofit jahodový; jahody

Pohyb: x


UŽ BYDLÍM!
8.40 budík
9.00 koupelna
9.15 cesta na tramvaj
9.39 sedíme v autě
9.50 kudy že to jedeme?
10.10 jsme tu
10.11 máme hlad
10.20 nebudu hřešit, dám si kukuřičné lupínky
10.50 jé, to je hezký
10.51 jé, to chci taky
10.59 to musím mít
11.30 prosím, bude to 2800,-
11.58 rychle rychle
12.05 doprdele, nevejde se mi to do jedné krabice
12.45 toho zase je
13.05 hej jsme na cestě
13.45 hotovo, jedu pro kočku
14.10 tak jsme tu
14.15 kam to, kurci, dám?
15.15 takovej bordel
15.16 tak teď tu druhou knihovnu
15.57 ok, teď už jen uklidit ten zbytek
16.30 doprdele, vypadá to tu jak po výbuchu a já musím pryč
17.00 proč tu musím být, když mám v pokoji atomovku?
18.00 ok, jde se nakoupit
18.07 pořebuju stihnout tu drogerku
18.20 bude to 1800,-
18.21 jak to odnesu?
18.22 ty kráso, to nemám šanci odtáhnout
18.23 těžký, těžký, těžký
18.25 už nemůžu
18.26 pauza
18.27 jdu dál
18.28 pauza
18.29 to dám
18.31 tramvaj!
18.35 tak teď už to zvládnu, je to kousek
18.36 to je těžkýýýýýý
18.37 přechod, počkám na zelenou
18.38 zelená
18.39 k********rva
18.39 okey, tak zpátky, sebrat ty jogurty a počkat zase na zelenou
18.40 máte tu, slečno, ještě máslo
18.42 zelená
18.44 přechod překonán
18.50 konečně doma
19.00 lednice plná
21.00 juchů, poslední krabice
21.05 víno, víno, víno, víno
22.50 ještě nebesa a je to
23.00 nádhera!
23.10 a teď napsal na blog


Dneškem jsem ofiko přestěhovaná. Byl to boj. Od 9 jsem vzhůru, snědla jsem toho minimum a za celou dobu jsem se zastavila až teď. Kočka je vystreslá, já jsem vystreslá, ale je hotovo. Celý den jsem strávila vybalováním a děláním z malého pokoje prostorný, ačkoliv toho mám miliardy. A splněno. Pokoj vypadá prostorně a moc hezky, zabydleně a přitom to má šmrnc. Ladila jsem do bílo-hnědé (dřevěné). Policový systém neměli, tak jsem si koupila dvě ty knihovny a dopadlo to skvěle. V Ikee jsem nechala jmění jen za ty blbiny, jako je záclona na nebesa, umělá kožešinka na zem, boxík, závěsný systém na harampádí, snídaňový stolek a nějaké nádobí..jo a svíčky, které mi tu to celé provoněly.
Mezi balením jsem si musela odběhnout do práce na poradu, a rovnou jsem skočila pro nákup, který byl šílený. Nechala jsem tam jen o 1000 méně než v té Ikei. Ale mám slušnou zásobu jídla. Nakoupila jsem si těstoviny, zeleninu, pomazánková másla na pomazánku, věci na cheesecake (jahody jsme ale sežrali k vínu), věci k zítřejšímu obědu, agávový sirup a něco na chleba. Bylo toho hafo. Asi 3 igelitky plus moje taška přes rameno, a do toho jsem táhla ještě prádelní koš, ve kterém jsem měla 5 kilový písek pro kočku. Bylo to tak těžký, že jsem vypadala, že umřu každou chvílí. Nkonec se mi na přechodu jeedna taška rozervala a vše vypadlo, jsem myslela, že se odstřelím na místě. Zítra ještě musím do drogerie pro prací prášek a aviváž.
Večer jsem to dovybalila, zítra už jen musím vyhodit ty krabice všechny, které straší na chodbě. Hezky jsem si to tu zorganizovala a dokonce si udělala i nebesa, což byl můj sen. Bála jsem se, že to tu bude stísněné, ale je tu spoustu místa, i kočka má svůj koutek. Dokonce mám i kde cvičit. Spolubydlící mě seznámil ještě s jeho přítelem, dali jsme si víno a ty jahoy k tomu a povídali si.Je moc fajn, takže super.
Kočka je trochu vyjukaná, ale po pokoji už chodí a byla i jíst a na záchodě, pomalu oťukává zbytek bytu, ale je trochu vyděšená.Myslím, že zítra bude ok. Jsme obě fakt unavený, jsem zralá zalézt do postele a spát, tak si jdu konečně lehnout a pustím si Deníky a půjdu spát.
Zítra jsem dokoupím zbytek a večer jdeme se spolužákem na vernisáž a možná pak jdu spolužačce ze střední na oslavu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Enny Enny | Web | 14. února 2018 v 7:01 | Reagovat

Ahojky tak to som rada ze uz byvas aj ja uz by som sa chcela osamostatnit konecne ale este to nejaky ten rok potrva.
Och moja ty si toho mala naaaozaj vela. Ale zvladla si to a neboj kocicka si urcite zvykne !
Jedalnicek krasny

2 Tess Tess | Web | 14. února 2018 v 14:56 | Reagovat

Gratulace! Tady ty prvotní zařizovačky jsou nejhorší, pak už to bude jen fajn! Hlavně budeš mít klid. Vidím, že s těma nákupama to máme podobně, taky vždycky nechám všude jmění a pak se u pokladny tvářím jakože vůbec nechápu jak se to stalo. :D Ať se dobře bydlí!

3 Hanka Hanka | Web | 14. února 2018 v 17:04 | Reagovat

Jééé, já ti závidím (tak trochu) to spolubydlení. Když jsem takhle spolubydlela s mým vytepleným v té době nej kámošem, bylo to super. Akorát on nic neplatil, což byla otrava ale zase hlídal psy, uklidil občas vyvenčil a tak (ale měli jsme ještě hospodyni, protože 170m2 je děs). Takže congrats, přežilas to, teď hlavně alespoň pár let nestěhovat prdel 😆.

A taky ti závidím ten luxus kožešiny na zemi, moje adoptovaná číva je prostě hovado a obsrala a obchcala by ji. Proto nemám NIKDE ani kousek koberečku doma. Když v koupelně nechám otevřeno a. mám na zemi ručník na nohy, tak prostě OCHCÁNO🤬.

Užívej nový byt, a pociť závist pejskaře se sravým a chcavým psem (mimochodem ona labužník ráda i ty hovna papká žejo🤬).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama