Drop #11

8. srpna 2018 v 2:10
Dlouho jsem tu nebyla, mám teď poměrně shit období.
Sooo, kde začit.

#bakalářka - jo, tu jsem stihla napsat ( a ne, nedoporučuju ji psát posledních 10 dní před termínem). Co jsem nestihla je už formátování a odevzdání. Dala jsem si na konečnou korekturu 8 hodin, a ne, nestačilo to.

#magistr - tam jsem se světe div se dostala, podmínečně, tj. když splním podmínky pro přijetí, tj. odevzdat bakalářku a dodělat státnice. No, těm chytrým už asi došlo, že jsem podmínky nesplnila. Na jednu stranu mě to mrzelo, že tam nejdu. To hned z několika důvodů. Chtěla jsem to zkusit, chtěla jsem být dál student, chtěla jsem se dál učit. Na druhou stranu? Já tam ani moc nechtěla a věděla jsem, že to není pro mě. Možná osud?

#škola celkově - takže budu prodlužovat. Kredity na to mám. Bakalářku odevzdám v zimním termínu a tím končím. Ještě mě čeká zbytek státnic teď v září, na které se začnu zítřkem učit. No a co dál? Vím, že peďák není prostě pro mě. Chci si dát přihlášku na avu a umprum, a zkusit to tam. Jen tak, pro srandu. Ale už nemám na ty stresy. Poslední 4 měsíce mě úplně rozdělaly a jsem chodící deprese.

#práce - stále jsem tam, kde jsem. Mým plánem je teď přes srpen najít něco jiného. Možná už práci na plný úvazek.

#vztahy - hh, furt na hovno. Vidala jsem se s klukem, a ten se pak odmlčel. Nevím proč, nebyl schopnej mi to říct, prý je furt stejnej. Ale když si s někým propíšete den a půlu noci, a pak najednou dvě zprávy za den, tak víte, že je něco špatně. Včera mi poslal nabídku práce, co by byla pro mě, tak mu píšuže děkuju, a pro se stará, a on že nechce vidět nevyužití potenciál a rád pomáhá lidem. Aha. Oceňuju, že mi chce pomoct, ale neměl se na mě vysrat, když už jsem ho začala nějak brát.

#hubnutí - furt se pohybuju na stejné váze, už pár měsíců kolísám mezi 77 a 81 kg. Je to ubíjející. Možná by nebylo, kdybych s tím něco dělala. Začala jsem asi 4 dny zpět zase cvičit a trochu omezovat jídlo. A snad tentokrát své předsevzetí dotáhnu do konce, tj. pod 70 kg dokonce roku.

#blog - zatím tu končím s hubnutím. Chci tu zase spát jen své myšlenky. Předtím se to točilo jen kolem jídla a cvičení, a mě to akorát stresuje. Potřebuju si teď někde vypsat své bolavé srdíčko. Časem možná začnu přidávám jídelníček, ale teď zkrátka nemám na to, aby někdo posuzoval, jestli jím dobře nebo ne.

#já - co se mě samotné týče, mám to teďnějak na nic. Nejdřív mě zdrbly státnice. Pak bakalářka, kvůli které jsem si rozhodila spaní, a pak třeba nemohla ani usnout. Po tom, co jsem ji neodevzdala, což je doteď, je jsou to myšlenky, co bude dál. Já vím, že nějak bylo a nějak bude, ale podepsalo se to na mně fakt hodně. Občas mám pocit, že přestanu dýchat kvůli strachu z té nejistoty. Jindy se zase těším, co bude. Pak se ve mně pere samota. Já jsem hrozně ráda sama, ale mívám stavy, kdy to až bolí. A buď brečím, nebo brečím a poslouchám písničky. Někdy na to zapomenu díky seriálu nebofilmu. Jindy se mi podaří se zabrat do malování. Nebo jdu s kamarádkami ven. Ale jedinou mou útěchou jsou texty písniček, nebo nějaké vztyčné body (výlet, koncert). Moje máma si myslí, že jedu na drogách, když viděla prášky na spaní (dal mi je ten kluk, se kterým jsem se vídala, a jsou to jen bylinky v tobolce), no a chtěla vědět proč je mám. Jenže to nepochopila.Moc si ani teď nepíšeme, ani nevídáme, protože když už k ní jdu, je na telefonu a s někým si píše, nebo mě neposlouchá, nebo mluvíme jen o ní. Což já o sobě mluvit nepotřebuju, ale spíš mě mrzí, že když už tamjsem, nezajímá se o mě, a jediné city, co pak vidím, jsou při loučení, kdy se objememe a řekneme ahoj. Když už mi napíše, vyčte mi, že si nevezmu řeba ségrz někdy, a nechápe, že já nemám kdy, a nebo jsem bez peněz a nemůžu ji nikam vzít. Kdybych je měla, udělám to moc ráda. A mě už nebaví se furt někomu obhajovat. Proč dělám tohle. Nebo tamto. Smutný je, že jsem i o těch drogách přemýšlela, že by mi snad bylo aspoň na chvíli líp. Trapný, co?

Zítra mám od 8 být v práci a já tu sedím a píšu. A ikdyž jsem fuckin unavená, neusnu. Kdy tohle skončí.
 

Day #111

15. června 2018 v 19:54
DAY #111

SNÍDANĚ: kukuřičné lupínky s čokoládovým sojovým mlékem
SVAČINA: -
OBĚD: dušená šunka, cherry
SVAČINA: meruňka
VEČEŘE: ?

Pohyb: x

Byly jsme s kočkou spaseny už včera, kdymi ve 12 pípla sms, že na účet přistály peníze. Hurá! Moc toho nezbylo, koupila jsem jí light granule, které mě stály 500. Zaplatila jsem mobil a vše, co jsem měla, a tadá, zbylo mi hovno :D. A teď mi došlo, že jsem si nedojela dobít opencard, doprčic. Za to tu sedím u pc a dělám věci do bakalářky místo toho, abych si zařídila potřebný věci, omg, se ze sebe po.. :D
No nic, budu tam muset zítra před prací, se zvencnu.

Byla jsem dneska na Václaváku pro nějaké věci do Tigeru, a bože, kterej idiot vymyslel kopat celý chodník u těch vchodů do obchodu? Ty lidi se motaj 3x víc než předtím. Čím dál víc zjišťuju, že jsem fakt asociál :D.

Day #109

13. června 2018 v 17:23
DAY #109

SNÍDANĚ: -
SVAČINA: -
OBĚD: -
SVAČINA: meruňka
VEČEŘE: segedín s kuřecím, 2 knedlíky

Pohyb: práce ( 2 hod)
x


Takové počasí je úplně nejlepší, nějak to ve mně evokuje halloween :D! Stála jsem před chvilkou na zastávce a úplně na mě dýchal podzim, který miluju nade vše. No a samozřejmě k tomuhle počasí patří nekonečné válení se v posteli. Jojo, kéž by. Dopoledne jsem byla v knihovně, kdy bylo odporný dusno, a dneska to zakládání bylo nějak náročné, furt nahoru - dolů. Dorazila jsem domů už s tím, že mi přišlo, že se mi práci dostavila menstruace. A ono jo. Mega mě rozbolelo břicho, tak jsem si vzala prášek a zalezla do postele :D. Po chvíli se dostavil hlad. Bodejď by ne, když byly 3 hodiny a já nic nejedla, žejo (nebylo co). Tak jsem psala mámě, jestli má doma něco, z čeho bych mohla uvařit, a ona že ne, ale napsala mi kde najdu peníze a ať něco koupím, takže jsem se odhodlala uvařit segedín. Nikdy jsem ho nevařila, tak jsem se bála, ale ono na tom vůbec nic není. A nepřijde mi nějak hrozný jako kalorická bomba. Ony jsou na tom nejhorší asi ty knedlíky. Dělala jsem teda z kuřecího masa. No, takže já jsem pro dnešek najedená až až, zítra by mi mohla třeba přijít výplata, hm? :D
 


Day #108

12. června 2018 v 23:33
DAY #108

SNÍDANĚ: palačinka s nutelou
SVAČINA: -
OBĚD: -
SVAČINA: -
VEČEŘE: dušená šunka a cherry rajčata

Pohyb: práce (6,5 hod)
běh (3km/20 min)


Víte, co je nejhorší? Když vlastně s něčím počítáte jako s hotovou věcí, a ono vám to možná ani nevyjde. Už zveřejnili výsledky včerejších přijímaček, a já mám pocit, že jsem nejhloupější na světě. Holky ze třídy mají třeba dohromady 70 bodů, 65 bodů, 59 bodů. A já? 44 bodů. Tak nevím, co se stalo. Furt o sobě smýšlím jako o té holce, co na střední měla samé jedničky, maturitu levou zadní, a vše mi vycházelo. A teď? Přijdu si fakt hloupá. A co je ještě horší, že jsem se to dozvěděla v práci, kde jsem se pak horko těžko soustředila na svou práci.
Takže teď budu muset čekat do konce června, jak dopadnu, jestli přijata nebo ne. A pak se uvidí.

Mně nejde tolik o to, jestli to budu/chci studovat, to já ani sama nevím. Spíš mi šlo o to, že jsem to chtěla dokázat, dostat se tam, zkusit to, skončit můžu vždycky, že jo. Ale nedostat ani tu příležitost? Já vím, že v životě nechci učit, ráda bych se živila malovaním, tetováním, ale nejsem připravená skočit do dospělosti teď hned. Hledat si práci? Přijít o peníze, co dostávám díky tomu, že i studuju? Vlastně mi to dneska ukázalo, že se musím připravit i na jiné možnosti.

Dobrá stránka je, že mám z ústního sice jen 12 bodů (z 30), ale aspoň nemám 0, že jo..

Day #107

11. června 2018 v 20:54
DAY #107

SNÍDANĚ: -
SVAČINA: -
OBĚD: jablko / polníček s cherry a ředkvičkami
SVAČINA: -
VEČEŘE: palačinky s nutellou

Pohyb: x


Včera jsem úplně zapomněla napsat. Jsem musela rychke dohnat ty dva proprokrastinované dny a nějak se připravit na ty přijímačky. No, přijímačky byly šílený. Jakože ŠÍLENÝ.
Měli jsme od 9 ústní pohovor, kde po nás chtěli seznamy literatury přečtené za dva roky,a výstavy, které jsme za psolední dva roky navštívili. Na to se teda doptávali, na nějaké myšlenky těch odborných knih. Dále po mně chtěli vysvětlit mojí didaktickou část bakalářské práce,a nakonec proč tam chci. No pak jsme se s holkami přesunuly na Albertov a tam nás čekal test, kterej byl největší tipovačka :DD. Jako jsem mega zvědavá na výsledky.
Doma jsem pak usnula asi na hoďku, udělali jsme si se spolubydlícím palačinky, a já teď přemýšlím, jestli si půjdu číst/koukat na film/psát/nebo spát :D. Na sport se dneska necítím, asi bych usnula v půlce, ale byla jsem kupodivu běhat včera!

Day #105

9. června 2018 v 17:17
DAY #105

SNÍDANĚ: -
SVAČINA: banán
OBĚD: těstoviny s kuřecím masem / nějaké pákistánské cukroví
SVAČINA: -
VEČEŘE: ?

Pohyb: x


Byla jsem na oběd u mámy, tak mi narvala misku těstovin a pár cukroví, co včera prodávala, tak jsem ochutnala asi 4, ale byo to hrozně sladké :D. Momentálně tu ležím a čekám, až přestane pršet, abych mohla vyrazit za kamarádkou. Za dnešek jsem udělala velký kulový, a to jsem si včera slibila, že se budu učit nebo psát, no, neudělala jsem ani jedno, za to jsem uklidila celej byt :D.

Day #104

8. června 2018 v 23:32
DAY #104

SNÍDANĚ: -
SVAČINA: -
OBĚD: krevety s polníčkem
SVAČINA: hruškový závin s tvarohem
VEČEŘE: ředkvičky

Pohyb: práce (2,5 hod)
x


Dneska jsem pěkně zhřešila tím závinem, cukru jsem tam sice dala minimum, ale to listový těsto...aww. Ale nevadí, zítra si půjdu zaběhat a budu se držet. Večer pak jdu s kamarádkou na večeři, tak jsem zvědavá, co si dám :D.

Day #103

8. června 2018 v 0:47

DAY #103

SNÍDANĚ: broskev, hroznové víno
SVAČINA: -
OBĚD: dušená šunka, cherry rajčata / slaný popcorn
SVAČINA: -
VEČEŘE: -

Pohyb: práce (6,5 hod)
x


Koleno pobolívá, nechtěla jsem riskovat, že někde skončím ve škarpě támhle ve Strašnicích :D.
Dnes mi na cestě do práce nějaká rádoby Jolanda vyvěštila mou budoucnost, řekla mi i jak se teď cítím atd. Je až creepy jak moc to sedělo. Mám z toho zvláštní náladu dneska. Ona na vás tak koukala, a vy jste jí v očích viděli, jak vás má přečtenou. Obdivuju tyhle lidi, co se narodí s takovým darem.
Pádím spát, jsem tu jen abych zaznamenala jídelák a neflákala to, protože jak jednou začnu, už se vezu. Zítra mám sice volno, ale vlastně vůbec nemám. Musím jít makat do knihovny, kde dlužím 35 hodin, co mám odpracovat do konce měsíce.

Jo! A moje kočka drží dietu se mnou. Má asi 3.5 kila, přibrala za dvatýdny šíleným způsobem, jen žere :D. Tak snižujeme dávky, nenechávám jí toho moc v misce(granulí), protože ty žere po tunách. A koupila jsem jí z posledních peněz trávu :D.

Day #102

6. června 2018 v 23:18

DAY #102

SNÍDANĚ: ovesné vločky se skořicí zalité odšťavněným jablkem
SVAČINA: -
OBĚD: kopeček zmrzliny
SVAČINA: -
VEČEŘE: -

Pohyb: práce (13,5 hod)
běh 3 km (23 min)


Nakonec jsem včera měla uplně snad nejhorší večer. Posrala se mi tiskárna (omlouvám se za slovník, ale už to jinak nejde), měla jsem úplně nějaký blackout v hlavě a myslela jsem, že to se mnou švihne. Cítila jsem se úplně vyčerpaná a unavená ze všeho kolem mě, přišlo mi paradox, že vysedávám na mobilu a sjíždím jen instagram, twitter atd. Když jsem si to uvědomila, úplně jsem vypsychla, rozbrečela se, nakonec jsem si všude deaktivovala účty a ulevilo se mi. Upřímně..wtf? Potřebuju dlouhou očistu od toho všeho, přijde mi až nechutný kolik denně strávím sledováním cizích životů. Sice mi přijde, že pak pomalu nic nevím co se kde děje, ale holt se bez toho budu muset obejít. Nakonec se mi z toho udělalo zle, že jsem zvracela. No magor. Chtěla jsem se na to vykašlat, pustit si film, udělat si popcorn a uklidnit se, když v tom mi odpadl mezerník od noťasu.Zlomila se mu i ta poslední paciččka díky které tam držel.
Jakože halo? :D
Můj život nemá chybu, takže jsem mohla psát mezeru jen když jsem zmáčkla ten ťuplík žejo. Dneska jsem to vykoumala, zalepila jsem to po stranách izolepou, ať to mačkám aspoň po ploše.

Dnes mi ty lidi v práci přišli naprosto mimo, a vzhledem k tomu, že jsem včera probrečela večer, a to hlavně díky videu, co má 15 minut, kde chlap líčí příběh svého kocourka, a jak se s ním loučí, když ho nechal uspat. Já tu řvala jak malá, to je něco tak smutnýho prostě. No a vzhledem k tomu večeru a ránu,kdy mi tu od 6 hlučeli křoviňákem, málem jsem neslyšela budík :D, jsem byla úplně ko dopoledne. ale nějak jsem to do těch 9 doklepala. Ještě jsem si byla v 10 zaběhat a asi jsem si oddělala koleno, poslední kilometr jsem na něj bolestivě došlapovala, a když jsem pak konečně zastavila, tak jsem zjistila, že to bolí jak prase když chodím, v tom běhu mi to nedošlo. A bolí to i v klidové poloze. Boží.Fakt..

Day #101

5. června 2018 v 17:29
Maiwonne

DAY #101

SNÍDANĚ: -
SVAČINA: -
OBĚD: 2x činská polévka (příchuť kuře)
SVAČINA: -
VEČEŘE: slaný popcorn

Pohyb: x


Tenhle měsíc kraluju na měsíc na hovno.
Ne, že by květen byl ukázkový, ale tohle se sere už od startu. Jako tahle, já si nechci furt stěžovat, vždy tu furt jen hekám, tak to přejdu, červen prostě nějak zvládnu, a zkusím tu být trochu pozitivnější. Vím, že asi nikdo nechce číst jen negativa mého života :D. Ale bylo líp teda.

Tak, a hubnutí..no. Jakože popravdě, nemám moc co jíst, hlavně za co, tak tu žiju z toho co tu ještě mám, posledních pár dní před výplatou holt bude detox. Dneska tedy takto, a tímto se omlouvám za nezdravou činskou polévku, bohužel, nic jiného tu nebylo.
Momentálně tu sedím, čekám, až budu moci jít do sprchy (barvím si hlavu), poklidim pokoj, a vrhnu se na věci k přijímačkám, protože se mi to (off record kurvadprdelesmazaloanižbytobylouložený) smazalo. Pak až bude přijatelněji si možná půjdu zaběhat, musím se zase začít hýbat.

Btw proč mi nikdo neřekl, že barvit se narůžovo a nějak to udržt je zatraceně těžký? Umyjete si 4x hlavu a už jsem zase bonďatá, a co teprv bazén, žejo?

Kam dál